Whisky

Whisky (nebo whiskey, podle místa původu) patří mezi nejznámější a nejoblíbenější destiláty na světě. Tento ušlechtilý alkoholický nápoj se vyrábí z obilnin, vody a kvasinek a následně zraje v dřevěných sudech, kde získává svůj charakteristický chuťový i aromatický profil. Díky široké škále stylů, chutí a výrobních tradic má whisky výjimečné místo mezi světovými lihovinami.

Historie a původ

Název whisky pochází z gaelského výrazu „uisge beatha“, což znamená „voda života“. První destilace alkoholických nápojů v Evropě prováděli pravděpodobně mniši už ve 12. století – tehdy šlo hlavně o léčivé tinktury. Nejstarší doložený písemný záznam o výrobě whisky pochází ze Skotska z roku 1494, kdy jistý mnich John Cor obdržel královský příkaz k výrobě „aqua vitae“.

Z Irska a Skotska se výroba rozšířila do Ameriky, Kanady, Japonska a dalších oblastí, kde se whisky vyvíjela do rozmanitých stylů ovlivněných lokálními podmínkami, zákony i chutěmi.

 Výroba whisky krok za krokem

Základem každé whisky jsou obilniny (ječmen, kukuřice, žito nebo pšenice), voda a kvasinky. Důležitou roli hraje kvalita vody, a proto si mnoho palíren zakládá na vlastním přírodním zdroji – horských pramenech, řekách či jezerech.

1. Sladování (malting)

Obilí (nejčastěji ječmen) se máčí ve vodě a nechává klíčit, čímž vzniká slad. Klíčení se zastavuje sušením – někdy pomocí rašeliny, což přidává výraznou kouřovost.

2. Rmutování a kvašení (mashing & fermentation)

Slad se namele a smíchá s horkou vodou, vznikne sladina (wort), která se nechá kvasit. Kvasinky přemění cukry na alkohol a vytvoří „wash“ s cca 7–10 % alkoholu.

3. Destilace

V závislosti na stylu se používají měděné kotle (pot stills, např. pro single malt) nebo kolonové destilační přístroje (column stills), běžné u grain whisky či bourbonu. Cílem je zvýšit obsah alkoholu a oddělit nečistoty.

4. Zrání (maturation)

Whisky zraje minimálně 3 roky (v EU, Skotsku, Irsku), a to výhradně v dřevěných sudech, nejčastěji z amerického nebo evropského dubu. Používají se nové i použité sudy po sherry, bourbonu, rumu, portském a jiných destilátech. Chuť, barva a aroma závisí právě na typu sudu, dřevě, předchozím obsahu a délce zrání.

5. Lahvování

Po zrání se whisky často ředí vodou na požadovanou sílu, může být filtrována a následně lahvována. Zrání končí vždy v sudu, nikoliv v lahvi.

Hlavní typy whisky podle regionu

Skotská whisky (Scotch whisky)

• Musí být vyrobena ve Skotsku a zrána alespoň 3 roky v dubových sudech.
• Nejčastěji se vyrábí ze sladového ječmene.
• Rozdělení:
• Single Malt – z jedné palírny, 100 % sladový ječmen.
• Single Grain – z jedné palírny, ale i jiné obilniny.
• Blended Malt – směs více single malt whisky.
• Blended Grain – směs více grain whisky.
• Blended Scotch – směs malt a grain whisky (nejběžnější).
• Příklady značek: Glenfiddich, Macallan, Glenlivet, Laphroaig, Ardbeg

Irská whiskey

• Vyrábí se v Irsku, obvykle ze směsi sladového a nesladového ječmene.
• Tradičně třikrát destilovaná, což přispívá k její jemnosti.
• Musí zrát minimálně 3 roky.
• Příklady značek: Jameson, Bushmills, Redbreast, Tullamore Dew

Americká whiskey

• Různé styly, z nichž nejznámější jsou:
• Bourbon – minimálně 51 % kukuřice, nové vypálené dubové sudy.
• Rye whiskey – minimálně 51 % žita.
• Tennessee whiskey – podobná bourbonu, ale prochází Lincoln County Process (filtrování přes dřevěné uhlí).
• Příklady značek: Jack Daniel’s, Maker’s Mark, Wild Turkey, Jim Beam, Bulleit

Kanadská whisky

• Často označována jako „rye whisky“, i když obsah žita může být velmi nízký.
• Typicky jemná a lehká v chuti.
• Příklady značek: Crown Royal, Canadian Club, Forty Creek

Japonská whisky

• Výrazně inspirovaná skotskou tradicí, ale s důrazem na preciznost a inovaci.
• Využívá různé sudy včetně japonského dubu mizunara, což přidává jedinečné aroma.
• Příklady značek: Suntory (Yamazaki, Hakushu), Nikka (Yoichi, Miyagikyo)